Krásný udělal z Plzně českou kolébku secese

28.7.2005 - Petra KOSOVÁ - strana 4

Není příliš v obecném povědomí, že oblíbená a turisty vyhledávaná secese patří k silným stránkám Plzně. A to hlavně díky Františku Krásnému, rodákovi z Koterova, jenž je nyní již částí Plzně.

Plzeň - Zásluhou Krásného, od jehož narození uplynulo 6. července 140 let, lze najít v Plzni hned čtyři raně secesní domy. To je počet, kterému nemůže konkurovat ani Praha. Kde zmíněné domy místní i návštěvníci Plzně najdou?
Mohou začít hledat v centru města. Na rohu ulice Bedřicha Smetany a dnešní Prešovské stojí dům Augustina Fodermayera. Vznikl kolem roku 1897, v době, kdy žil František Krásný ve Vídni a měl tam i svůj ateliér. Společně s kolegou Josefem Hoffmannem se tenkrát zúčastnil soutěže o nové městské divadlo pro Plzeň - a získali ocenění, i když nakonec dala Plzeň přednost konzervativnějšímu projektu Antonína Balšánka. Ale místní soukromí investoři se o Krásném dozvěděli a zřejmě se jim zalíbil nový styl, jehož vůni importoval architekt z Vídně: secese.
„Fodermayerův dům je největší a nejdominantnější z trojice ve Smetanově ulici. Nároží bylo ozdobeno sousoším, alegorií obchodu od významného sochaře Jaroslava Maixnera. Dům byl ale, bohužel, ve 30. letech 20. století přestavěn a secesní fasáda se nezachovala,“ komentuje stavbu památkář Petr Domanický.
Další dva domy najdeme přímo v ulici Bedřicha Smetany. „Nejlépe dochovaná ze všech Krásného secesních staveb v Plzni je dům dědiců Karla Utlera ve Smetanově ulici číslo 3. Zachoval se v původní podobě. Je typický pro raně secesní architekturu: stavba průčelí je blízká starším historizujícím domům, ale výzdoba sama o sobě není historizující. Je zjednodušená, stylizovaná do geometrických tvarů a jednoduchých dekorů,“ vysvětluje Domanický. Druhý dům, postavený podle návrhu Františka Krásného v ulici Bedřicha Smetany, nese číslo 4 a jedná se o stavbu pro Čeňka Kříže.
Z centra města vede cesta tramvají číslo 4 na Lochotín. Na Karlovarské třídě, kousek od zastávky a na rohu ulice Boženy Němcové, stojí další významná stavba Františka Krásného, Kestřánkova vila. Čím je zvláštní? „Tradiční schodišťová věž nemá zastřešení jehlanem nebo klasickou střechou, ale je odlehčena jakousi kupolí, s ochozem se zábradlím. O patro níže je dokonce do tří stran otevřená formou lodžie s velmi elegantním mřížovým zábradlím. Budova má také sochařskou výzdobu: socha na pylonu na nároží je opět od Jaroslava Maixnera, u dalších uměleckých děl autory neznáme,“ popisuje dům památkář.
Kestřánkova vila a tři domy ve Smetanově ulici vznikly krátce před rokem 1900 a patří k prvním stavbám secesní architektury v Čechách a ve střední Evropě vůbec.
Za dalším, pozdějším projektem Františka Krásného, je třeba se vypravit do Koterova. Tehdy byl ještě vesnicí. Předmětem zájmu je tamní sokolovna, která ovšem vznikla až koncem 20. let. Sokolovna, přestavba staršího objektu, je umístěna na koterovské návsi mezi tradičními usedlostmi. „Řešení je skvělým příkladem, jak začlenit moderní stavbu mezi historické. Krásný budovu nastavil, rozšířil, umístil do ní hostinec, opatřil ji tradičním štítem a branou, takže budí dojem většího moderního statku,“ konstatuje Petr Domanický. Podrobněji se bude dílu architekta Františka Krásného věnovat pořad nazvaný Krásný posel secese, který vysílá Český rozhlas Plzeň v neděli krátce po 18. hodině.

Článek je možné nalézt na stránkách Mladé fronty DNES.